Jaro přechází v léto a já jsem hrozně ráda, že je sucho. V mokru se totiž Bětce pořád dokola oživujou ranky na prstech, které tahá po zemi. Jakékoliv mazání si Bětka samozřejmě ihned olíže, takže nejjednodušší prostě je, když neprší.
Další mokrý problém vzniká, když si Bětka přičapne na čůrání. Ta poloha je najednou tak nízká, že si namáčí chlupy do vlastní moči. První nenápadný letní sestřih a zakoupení co nejekologičtějších vlhčených ubrousků.
Poctivě cvičíme všechno, co nám bylo doporučeno na fyzioterapii. Doma už nemůžeme bez botiček, jinak Bětka klouže i na koberci. Ve stoje s předníma na balanční podložce mi ještě zvládne podat pac, ale většinou při tom spadne zadkem do stran. Je jasné, že je na čase objednat vozíček – podle „Corgis On Wheels“ je důležité začít na něj zvykat ve chvíli, kdy ještě není potřeba používat ho k běžnému venčení.
Nejvíc se mi zamlouvá firma Anyone Go, která tiskne vozíčky na míru na 3D tiskárně. Komunikace s nimi je skvělá, nediví se žádnému z mých dotazů včetně poměrně zásadního – bude moct Bětka ve vozíčku čůrat a kadit? Sami výrobci vlastně neví, protože většina jejich zákazníků má psy ochrnuté po výhřezu ploténky a tím pádem v plenkách. Amíci tvrdí, že to ve vozíčku jde, ale jejich vozíčky mají jinou konstrukci. Nezbývá než doufat. Bětku doma přeměřujeme, fotíme a v půlce července všechno posíláme do brněnské firmy. Ve stejné době vzniká úvodní fotka tohohle příspěvku. Je to jedna z posledních fotek, kde Bětka ještě stojí.
Jak se střídá počasí, pozoruju, že i Bětce se střídají horší a lepší dny. Zvláštní je, že když se udělá hnusně, jde se jí nejlíp. Takže mě bolí koleno, kyčel, mám migrénu, venku fouká a prší, ale Bětka štěká a poskakuje, že už se konečně jde ven. Je to vidět i na videu, které je z června 2021 – tedy 10 měsíců od úplně prvních příznaků DM.