Přejít k hlavnímu obsahu

Klasický výcvik V. - Základně ovladatelný pes

Výcvik V.Národní zkušební řád obsahuje kromě zkoušek přístupných jen velkým psům a zkoušek speciálně pro malá plemena také zkoušky „pro všechny“. Mezi ně patří Zkouška základní ovladatelnosti. Její splnění není povinné pro postup do jiných zkoušek NZŘ.

Subjektivně hodnotím tuto zkoušku jako obtížnější („vážnější“) než ZOP, o které jsem psala minule. Rozhodčí bývají u NZŘ o něco přísnější, ale nad malými plemeny často přimhouří oko, zvlášť pokud jde o zkoušku základní, nejméně prestižní.

Na co nezapomínat

NZŘ vyžaduje, aby pes měl během zkoušky na sobě pouze hladký řetízkový obojek. Není dovoleno nošení obojku látkového nebo koženého, pes by neměl mít ani obojek antiparazitární. Stahovák vhodné délky pro corgiho není problém pořídit, neměl by mít kroucená oka a neměl by to být ani tzv. hadí řetízek (výstavní).

Stejně jako u zkoušky ZOP by měl být pes zvyklý na nošení náhubku. U zkoušky ZZO v něm stráví delší dobu, a to i mimo vliv psovoda, takže by se neměl snažit si náhubek sundat a měl by se chovat přirozeně.

Při práci psa navolno má mít psovod vodítko buď ukryté v kapse, nebo pověšené z levého ramene na pravý bok. Jistě nás nikdo z placu nevyhodí, když tohle spleteme, stejně jako když se špatně zahlásíme rozhodčímu, ale je dobré se prezentovat od začátku s jistým nádechem profesionality.

Zkouška základní ovladatelnosti – ZZO

Zkouška je přístupná psům od 10 měsíců věku. Všechny cviky jsou hodnoceny stejným počtem deseti bodů. Jsou povoleny zvukové i posunkové povely a oslovení psa jménem před vydáním povelu. Psa smíme krátce pochválit po každém cviku.

Pro úspěšné vykonání cviku Přivolání je opět nutné, aby pes zvládal povel Volno. Přivolávat je možno oběma způsoby, pes musí být vzdálen alespoň 10 kroků. Pokud na povel Volno, vydaný v základním postoji, neodběhne pes dostatečně daleko, může rozhodčí takovou situaci navodit. Toto však nelze automaticky očekávat nebo dokonce vyžadovat (jde pouze o Prováděcí pokyn, nikoliv o nařízení Zkušebního řádu)! Před přivoláním se psovod otáčí čelem ke psu, což do jisté míry eliminuje možnost křivého předsednutí. Vše se děje na pokyn rozhodčího – vydání povelu Volno, přivolání i následné usazení k noze.

Dále nás čeká Ovladatelnost na vodítku, chůze bez vodítka se neprovádí. Rozhodčí nám může zavelet k obratům za chůze i na místě, k zastavení a k poklusu. Pomalá chůze se neprovádí.

Polohy psa při klidu psovoda budou prozkoušeny pouze dvě, a to Sedni a Lehni na vodítku u nohy. Ze základního postoje psa na pokyn rozhodčího položíme, po několika vteřinách opět na pokyn rozhodčího posadíme. Pokud se rozhodčímu něco nezdá, může vyžadovat opětovné položení a posazení psa.

Odložení za pochodu vleže je třeba provést v dobrém tempu, bez zastavování a ohlížení. Na pokyn rozhodčího vykročíme, po 10 – 15 krocích na další pokyn psa položíme a vodítko pustíme na zem. Po dalších 10 krocích se na pokyn zastavíme, otočíme a vracíme. Ke psu se přiřadíme a zvedneme vodítko. Teprve na další pokyn rozhodčího psa posadíme. Doporučuji od začátku trénovat tento cvik tak, aby si pes zvykl na padání vodítka a jeho následné zvedání. Nešikovný psovod může hodit vodítko psovi přes packy nebo na hlavu – ani to by psa nemělo zaskočit. Také zvedání vodítka ze země nesmí psa zvednout z lehu. Doporučuji při tréninku po návratu ke psu vodítko několikrát zvednout a zase pustit (a třeba i znovu odejít), aniž by následoval povel Sedni.

Předmět psovoda pro Aport volný může být sice libovolný, tímto předmětem se ale nemyslí hračky. Povolen je pouze míček nebo pešek bez poutka. Nám prošel i dřevěný pachovací kolík (pískací kačer se rozhodčímu nezamlouval, přestože jsem byla ochotná tvrdit, že to je osobní talisman, nikoliv Ríšova hračka). Cvik je ulehčen tím, že pes může být při odhazování předmětu držen za obojek. Předmět odhazujeme na vzdálenost nejméně 10 kroků. Aby byl cvik hodnocen, musí ho pes donést alespoň 2 metry před nás (pak ať ho třeba i pustí, ale musí ho donést). Rozhodčí opět vydává pokyn ke všem částem cviku.

Odložení psa je posledním cvikem poslušnosti. Provádí se opět na pokyn rozhodčího na vzdálenost 15 kroků, čelem ke psu. Během odložení je přezkušován další pes. Prováděcí pokyn velí psa odkládat až poté, co následující pes provedl cvik Přivolání.

Speciální cviky jsou zcela odlišné od těch obsažených ve zkoušce ZOP. Čeká nás ještě jedno přivolání, tentokrát za ztížených podmínek. Většinou se provádí přímo na place, kde se pohybují dva psovodi se psy na vodítku a dvojice lidí si hraje s míčem. Pes jde u nohy navolno a s náhubkem, je vyslán s povelem Volno směrem k těmto rušivým vlivům. Pokud se rozběhne daným směrem, je po 10 krocích odvolán. Pokud se o rušivé vlivy nezajímá, je nalákán cizími osobami (křikem, pohybem) a poté odvolán. Nesmí napadat psy ani osoby hrající si s míčem. Cílem není předvést bezchybné přivolání, ale prokázat, že pes je odvolatelný z navozené situace.

Dále je prověřeno chování psa ke skupině lidí, a to tak, že nejprve přicházíme se psem ke dvěma osobám a zapředeme hovor. Později přijdou další dvě osoby a postaví se tak, že jsme se psem „uzavřeni“ uprostřed skupinky. Zanedlouho přijde ke skupince další psovod se psem. Náš pes by měl po celou dobu klidně sedět, nesmí napadat osoby ani cizího psa a neměl by projevovat bázeň.

Na závěr celé zkoušky je prověřeno chování psa krátkodobě přivázaného a ponechaného o samotě. Psa s náhubkem uvážeme na max. 2m dlouhém vodítku na místě, kde je mírný pohyb lidí (může to být přímo u cvičiště, nebo poblíž na ulici). Odejdeme do úkrytu, nejméně 20 kroků daleko. Kolem psa projde skupinka hlučících osob a psovod se psem. Pes by se měl chovat klidně, neměl by štěkat a nesmí napadat kolemjdoucí osoby nebo psovoda se psem.

Pro úspěšné splnění zkoušky ZZO můžeme na poslušnosti ztratit 18 bodů a v jednom ze speciálních cviků obdržet známku „Neprospěl“. Hodnocení je tedy o něco přísnější než u ZOP, ale pokud nám nejde nutně o známku výbornou, jistě při správném tréninku uspějeme i se „základně ovladatelným psem“. Horší to s námi bude příště, až se zapíšeme na zkoušku BH…